Syn.: Carex glauca Scop.
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Rozšíření: Roste v Evropě, na Islandu, a v severozápadní Africe, chybí v severní Skandinávii. Na východě Evropy, v Řecku a v Turecku se vyskytuje ostrůvkovitě. V Severní Americe, na Ohňové zemi a na Novém Zélandu je nepůvodní.
V Česku se vyskytuje dosti hojně v pásmu od nížin do podhůří.
Ekologie: Roste na slatinných loukách, na travnatých svazích (především na těžších půdách) a na lesních světlinách, ve vyšších polohách na vápnitých substrátech. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá bylina s plazivými oddenky, dorůstající výšky 10–50 cm. Listy jsou sivé, obvykle hladké, asi 4–7 mm široké, pochvy dolních listů jsou hnědé, netřepivé. Květní lodyhy jsou delší než listy, zakončené obvykle jedním samčím kláskem. Boční samičí klásky jsou nejčastěji 2–3, na dlouhých, za plodu převislých stopkách a jsou 2–6 cm dlouhé. Podpůrný listen dolního klásku je bez pochvy nebo s krátkou pochvou, na bázi mívá tmavou skvrnu. Samičí květy mají obvykle tři čnělky, plevy jsou rezavě hnědé až hnědočerné s úzkým bílým lemem. Mošničky jsou hustě papilnaté nebo krátce brvité, hnědé až černavé, elipsoidní.
Poznámka: Často udávaný znak, tmavá skvrna na bázi dolního listenu, je značně nespolehlivý, v populaci rostlin lze ale takové jedince určitě nalézt.
Fotografováno dne 17. 5. 2008 (Česko, Jestřebské slatě, NPP Bílé stráně).